3.1 technické specifikace - všeobecný úvod / manuál IIHF
Provoz umělého kluziště zahrnuje náklady na elektrickou energii dále provozní náklady a náklady na vnitřní klíma. Vybavení a provoz zimních stadionů je unikátní a v mnoha směrech se liší od vybavení a provozu běžných budov. Tepelné podmínky se mění od -5 0C na ledovém povrchu do + 10 0C výšky stání a cca +20 0C v prostoru diváků. Rovněž se různí vybavením šaten a kanceláří. Vysoká vlhkost prostředí podporuje korozi ocelových konstrukcí, podporuje rozpad dřevěných konstrukcí, růst plísně, hub a vyvolává problémy s vnitřním klimatem jako je smog a mlha.To samozřejmě vyžaduje mít k dispozici technické vybavení a prostředky ke kontrole vnitřního klimatu a dostatek elektrické energie k provozu haly.Pokrok v technologii umožňuje snížit energetické náklady až o 50 % ve stávajících a projektovaných halách s vyřešením vnitřního klimatu.
Náklady na energie se odvíjejí od základního - vysokého požadavku na technické vybavení bez kterého by provozní náklady (energie, údržba, provoz) rostly a zkrátili by životnost systému . Potencionální úspory lze jedině dosáhnout v oblasti úspory energie.
To vyžaduje investovat do technologie šetřící energii a podporovat stoupající povědomí obsluhujícího personálu.
Základní technické prvky dobře pracujícího systému.
• izolované zdi a strop
• efektivně pracující chladící systém
• mechanické větrání
• účinný tepelný systém
• odvlhčení vzduchu
. výkonný nadřazený řídící systém
1) izolované zdi a strop umožňují kontrolovat vnitřní klíma bez ohledu na venkovní klíma.
Provozní náklady na otevřených kluzištích jsou závislé na počasí (slunce, vítr, déšť) Provozní náklady jsou vysoké a k tomu přistupují ještě oboustranné potíže s hlukem v případě nevhodného umístění v blízkosti silnic a domů. Zastřešení řeší problémy nejen se sluncem, deštěm ale neřeší problém „ vnitřního deště. Vlhký vzduch v důsledku radiálního proudění mezi ledovou plochou a studenou konstrukcí kondenzuje na vnitřním povrchu a ve formě „ vnitřního deště“ padá na led. Studena ledová plocha ochlazuje vnitřní konstrukci stropu. Ačkoliv existují technická řešení na minimalizaci „vnitřního deště“ střešní konstrukce bude ovlivňována počasím a tím i provozní náklady.
2) Chladící systém nutný k vytvoření a udržení ledové plochy.
Chladící systém zahrnuje kompresory,.kondensátory,.odpařováky,čerpadla.Teplo z plochy je „odsáváno“ kompresory cestou do položených trubek (trubkovnice) v ledové ploše odpařováků a předáváno okolí prostřednictvím kondensátorů.Teplo předané a odebrané kondensátory lze využít v prostoru stadionu a tím snížit náklady na/za energii.Chladící systém spotřebuje největší část energie. 50% elektrické energie nutné pro provoz hokejové haly lze připsat provozu kompresorů, čerpadel a klimatizaci
3) Pro kontrolu a požadavku na kvalitu ovzduší a vlhkosti uvnitř haly je nezbytné mechanické větrání - klimatizace.
Větrání, klimatizace je žádoucí v prostoru pro diváky (v šatnách , kavárny apod.) a pochopitelně v celém prostoru haly. Pokud jste měli to štěstí navštívit nevětranou šatnu v případě vypnuté klimatizace, pochopíte nutnost klimatizace (větrání) Zápach z hokejové výzbroje je nepředstavitelný. Nedostatečné větrání v hale může být příčinou zdravotních potíží. S přihlédnutím k energetické spotřebě a úspoře klimatizace musí být dobře kontrolovaná. To znamená že prostory haly musí být uzavřené tak aby bylo zabráněno nekontrolovatelné infiltraci vzduchu (vrata,dveře) a netěsnostmi ve zdi a střeše. Nekontrolovatelná infiltrace zvyšuje spotřebu elektrické energie. V průběhu teplých a vlhkých dnů vyvolává požadavek na chlazení a odvlhčení a v průběhu chladného počasí požadavek na vyhřívání celého prostoru. Toto nás vede ke čtvrtému základnímu poznatku: hokejová hala musí být vytápěná (klimatizovaná). Nevytápěná (neklimatizovaná) hala se stává lednicí i v horkém počasí a kontrola vlhkosti je obtížná.
4) Větrání - klimatizace
Klimatizace umožňuje rovněž vytápět prostor haly. Recirkulovaný vzduch je ohříván. Pozoruhodných úspor energie je dosaženo využitím odpadního tepla k ohřátí recirkulovaného vzduchu odpadním teplem z procesu chlazení..
5) Odvlhčení
V dobře konstruovaných halách je nezbytnou podmínkou příprava suchého vzduchu. Nadměrná vlhkost vzduchu ve vnitřním prostoru haly je příčinou koroze ocelových konstrukcí, rozpadu, hnití, tvorby hub na dřevěných konstrukcích doprovázené zvýšenou tvorbou mlhy a smogu spolu se zvyšující se spotřebou energie a ovlivňující kvalitu ledu.Spotřeba elektrické energie hraje klíčovou roli v celém cyklu procesu s vlivem na životnost haly.Klíčem k efektivnímu využití zdroje energie v nových a rekonstruovaných halách je vědomá snaha snížit spotřebu ve všech parametrech ovlivňujících spotřebu energie.
6) Konstrukce haly a provozní podmínky ovlivňují spotřebu energie.
Energetická kriteria pro výstavbu haly:
Rozložení a spotřeba energie tréninkové haly:
V ideálním případě spotřeba tepla pro halu je plně kryta teplem uvolněným v procesu chlazení. V běžném provozu je stále zapotřebí mít k dispozici teplo (bivalentní) pro krytí nenadálých špiček a pro případ pořádání koncertů, setkání apod., kdy kompresory jsou vypnuté a jsou mimo provoz.
Rozložení a tok energie pro typickou malou tréninkovou halu