3.5.3 Odvlhčení / manuál IIHF

Většinu vlhkosti způsobují  návštěvníci (bruslaři, návštěvníci), vlhký venkovní vzduch, odpařující se voda při úpravě ledu, rolby. Největším nositelem vlhkosti je vlhký venkovní vzduch pronikající do haly ventilací, otvory (dveře,okna), netěsnostmi a prasklinami v konstrukci v důsledku  rozdílu tlaku na vnější a vnitřní straně.

      Nadměrná vlhkost vzduchu zvyšuje riziko hniloby dřevěných konstrukcí, koroze zkracuje životnost kovových konstrukcí a přináší vyšší provozní náklady na údržbu. Vyšší hodnota vlhkosti způsobuje  problémy  na vnitřní atmosféře umožňující vzrůst plísně a hub na vnitřním prostoru budovy. V následující tabulce jsou uvedeny maximální hodnoty vlhkosti vzduchu zabraňující vnitřním problémům, aniž by narušovali konstrukci.

    Jsou dvě cesty jak odstranit vlhkost ze vzduchu: ochladit vzduch pod rosný bod  (vykondenzovat vodu) anebo vést vzduch materiálem který absorbuje vodu (chemické odvlhčení) např. silikagel.

Systém, který ochlazuje vzduch pod jeho rosný bod využívá normální chlazení. Vlhký vzduch je veden přes povrch chladící desky kde dochází ke kondenzaci  vlhkého vzduchu a  voda skapává ve formě kapek.  Chladicí deska může být součástí větrací jednotky zařazené do  chladicího procesu (obr. 16).

     Chemické odvlhčení spočívá na absorpci vlhkého  vzduchu na pevném či kapalném  absorbentu, který je schopen vlhkost  extrahovat a zadržet.
    Systém vysoušení vzduchu sestává ze zvolna se otáčecího bubnu vyplněného   adsorbentem (obvykle silikagel). Vzduch prochází části vyplněné adsorbentem absorbující vlhkost. V druhé časti  zvolna se otáčejícího bubnu je absorbovaná vlhkost  horkým vzduchem uvolněna a vypuzena, čímž je  adsorbent. (silikagel) regenerován. Vlhký horký vzduch je odsáván ze zařízení (obr. 17).