3.7 vlivy na životní prostředí / manuál IIHF

Většina dopadů na životní prostředí (zatížení životního prostředí) způsobených kluzištěm během jeho doby životnosti souvisí s přepravou  a používáním  energií ( elektřina a teplo) a vody. Je nemožné uvést přesné nebo všeobecné  hodnoty zatížení životního prostředí, a to např. kvůli rozmanitosti  způsobu výroby energie v každém jednotlivém případě, Následně uvádíme výsledky výpočtu  vlivu na životní  prostředí ve Finsku:

V analyzovaném případě se 91 % emisi skleníkových plynů a 74 % emisí způsobujících okyselování životního prostředí vyskytlo v důsledku používání energii během doby životnosti kluziště. ( 50 let)

Negativní ekologické dopady kluziště lze zlepšit následovně: 

  • Používáním  znovupoužitelných a obnovitelných materiálů a komponent při výstavbě
  • Minimalizace spotřeby energie (rekuperace tepla, úsporné spotřebiče, obnovitelné zdroje energie)
  • Minimalizace vzdálenosti mezi stadionem a jeho uživateli (urbanistické plánování)
  • Odlehčení veřejné dopravě (umožnění  aby uživatele stadionu využívali veřejnou přepravu) místo soukromých automobilů) (skladovací prostory pro  vybavení uživatelů kluziště přímo na stadionu)

Tabulka
Příklad používání přírodních zdrojů juniorským hokejovým týmem ve Finsku na základě výpočtů MIPS. MIPS –  hmotnostní zátěže  dle typu činnosti; kg/jedna  hodina aktivního bruslení

Emise