3.7 vlivy na životní prostředí / manuál IIHF
Většina dopadů na životní prostředí (zatížení životního prostředí) způsobených kluzištěm během jeho doby životnosti souvisí s přepravou a používáním energií ( elektřina a teplo) a vody. Je nemožné uvést přesné nebo všeobecné hodnoty zatížení životního prostředí, a to např. kvůli rozmanitosti způsobu výroby energie v každém jednotlivém případě, Následně uvádíme výsledky výpočtu vlivu na životní prostředí ve Finsku:
V analyzovaném případě se 91 % emisi skleníkových plynů a 74 % emisí způsobujících okyselování životního prostředí vyskytlo v důsledku používání energii během doby životnosti kluziště. ( 50 let)
Negativní ekologické dopady kluziště lze zlepšit následovně:
- Používáním znovupoužitelných a obnovitelných materiálů a komponent při výstavbě
- Minimalizace spotřeby energie (rekuperace tepla, úsporné spotřebiče, obnovitelné zdroje energie)
- Minimalizace vzdálenosti mezi stadionem a jeho uživateli (urbanistické plánování)
- Odlehčení veřejné dopravě (umožnění aby uživatele stadionu využívali veřejnou přepravu) místo soukromých automobilů) (skladovací prostory pro vybavení uživatelů kluziště přímo na stadionu)
Příklad používání přírodních zdrojů juniorským hokejovým týmem ve Finsku na základě výpočtů MIPS. MIPS – hmotnostní zátěže dle typu činnosti; kg/jedna hodina aktivního bruslení