5.1 financování -náklady na výstavbu / Investiční náklady / manuál IIHF
Jak bylo zmíněno v úvodu, výstavba sportovních zařízení s ledovou plochou v zemích, které mají tradici v ledních sportech, byla financována místními úřady. Tyto instituce byly často podporovány prostřednictvím grantů na výstavbu od regionálních samospráv nebo ústředních vlád. Celkově lze říci, že investiční finance přicházely výhradně nebo převážně z daňových příjmů a v některých případech rovněž z přebytků státních nebo regionálních sportovních, nebo jiných, loterií.
Od té doby se ekonomická situace ve veřejném sektoru ve většině zemí dramaticky změnila. Začalo to v sedmdesátých letech v důsledku hospodářského poklesu a významných dopadů nezaměstnanosti na společnost. Později byla diskutována role samospráv a úkoly, které byly zpravidla dávány těmto samosprávám byly tehdy vloženy do rukou soukromých organizací. Začal proces privatizace. Přechod od vládního financování a provozování vládními/samosprávnými organizacemi na komerční organizace změnil významně filozofii řízení sportovních zařízení, jak bude diskutováno dále v kapitole 5.2.
V mnoha místech se privátní sektor projevil jako poskytovatel ledních sportů. Investoři se stali zdrojem financí tím způsobem, že než aby jejich zisky byly snižovány daňovými úřady, mohli odepisovat vysoké částky z daňového základu. Tento druh finanční účasti odlehčuje investičnímu rozpočtu. V důsledku nízké úrokové sazby a nízkých splátek půjček, má toto za následek nižší zatížení běžného rozpočtu pro provoz zařízení.
V současné době nová sportovní zařízení s ledními plochami využívají zcela odlišných forem financování, přičemž mnohé z nich spadají do koncepce partnerství veřejného a privátního sektoru. Je to situace, kdy veřejný sektor a komerční průmysl společně hledají zdroje financí. V tomto kontextu mohou sportovní kluby rovněž působit jako privátní partneři tím, že poskytují buď finance nebo lidskou sílu na výstavbu a vybavení. Nicméně existují limity ohledně posledně jmenovaného, jelikož práce prováděná sportovním klubem na budově, která vykazuje složitou konstrukci, což zařízení s ledovými plochami jsou, je obecně pouze možná jen omezený a malý rozsah typů stavebních a technických prací.
U projektů partnerství privátního a veřejného sektoru je privátní strana ve ziskovější pozici než bylo možné v minulosti, a to v důsledku bezúplatného poskytnutí stavební parcely místními úřady nebo v důsledku platby pouze symbolického poplatku. Pokud je design a výstavba budovy dodávána komerčním dodavatelem, lze se rovněž vyhnout některým právním překážkám, například směrnicím/předpisům pro kontrakty zadávané státem. Pokud jsou výstavbové a engineeringové služby správně navrženy a specifikovány, náklady na výstavbu mohou být sníženy bez újmy na kvalitě. Toto snižuje celkové výdaje na projekt, úrokové splátky a splátky půjček jsou nižší a provozní náklady jsou rok od roku méně zatíženy.
Příprava projektu výstavby v rámci spolupráce veřejného a privátního sektoru se kvalitativně vůbec neliší od dřívějších forem financování a realizace projektů. Analýzy požadavků na takováto zařízení a požadované prostory jsou stejné jako dříve. Konstrukční provedení a proces výběru kontraktora (nabídkové řízení) si vyžádají stejné úsilí (viz výše) a společnosti, které poskytnou práce na výstavbě a konečné práce na interiéru, musejí být vybírány podle stejných kritérií jako v minulosti. Pro veřejného partnera je důležité, aby dosáhl uživatelsky přátelských dohod s privátním partnerem již v ranné fázi projektu, a to co se týče otevírací doby a sociálně přijatelných cen. Samozřejmě, že privátní partner nevstoupí do dohod, které jsou rizikové, co se týče dosažení finančního přebytku při provozu zařízení.
Zvláštní formou partnerství obou sektorů je pronájem zařízení na období řekněme 20-ti let s opcí na obnovu smlouvy nebo zpětný odkup majetku. Za předpokladu, že existují příznivé podmínky a partneři jsou spolehliví, smlouva o pronájmu rovněž zajišťuje, že sportovní zařízení zůstane v dobrém stavebním a technickém stavu během období pronájmu.