Provádění revizí TNS v chladicím zařízení

TNS - chlad a kryogenní
Datum: 1.1.1999
Autor: Alois Matěják místopředseda ATZ
Reakce na článek v Zpravodaji ATZ 2/98 ing. Nováčka z IBP Brno.
Problém spočívá v tom , že ČSN 14 0646 v čl.11 mluví o revizích :
Revize chladicích zařízení - souhrn úkonů , při kterých se prohlídkou , potřebným měřením a zkoušením zjišťuje celkový stav chladícího zařízení,zda vyhovuje platným normám a předpisům z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob před úrazem a před poškozením nebo zničením věcí.
Určuje i jejich provádění v čl.195 :
Chladicí zařízení v provozu podléhá pravidelným revizím,které určuje podle třídy,objektu a druhu zařízení " Návod k obsluze ".

Neurčuje však:
a) jaké revize
b) četnost revizí
c) kdo je provádí - osvědčení
Má to být určeno jako součást dodávky v Návodu k obsluze. Žádný výrobce však toto neurčuje ,ani neuvádí.Výrobce však nemůže stanovit kvalifikaci pracovníka ,který by revize chladícího zařízení měl provádět.

ČSN čl.54 - 60 předepisují i zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky :
čl.54 Každá část chladicího okruhu musí být vyzkoušena na pevnost a na těsnost.
čl.55. Zkoušky pevnosti se provádějí ve smyslu ČSN 69 0010 zkušebním přetlakem podle tab.4. Zkušební látkou jsou kapaliny . V technicky nebo ekonomicky odůvodněných případech může být se souhlasem a za podmínek schválených orgány státního odborného zkušební látkou plyn. tab.4
Vztahy mezi nejvyšším pracovním přetlakem (NPP) a ostatními přetlaky v chladicích zařízeních
Výpočtový přetlak 1 x NPP
Zkušební přetlak při zkoušce
pevnosti odlitků 1,5 x NPP
svařovaných a kovaných částí 1,3 x NPP
Zkušební přetlak při zkoušce
těsnosti přetlakem vzdušin provozní přetlak až 1,1 x NPP
Nastavení přetlakového jističe méně než 1 x NPP Nastavení pojistného zařízení nejvýše 1 x NPP
Přetlak při plně otevřeném
pojistném zařízení nejvýše 1,1 x NPP
čl.56 Těsnost se zkouší přetlakovými nebo vakuovými metodami . Při přetlakových zkouškách musí být zkušební plyn bezpečný z hlediska biologického účinku na lidský organismus a z hlediska výbušnosti , použití kyslíku je nepřípustné. Zkušební přetlak se musí rovnat alespoň nejvyššímu pracovnímu přetlaku,nesmí však překročit jeho 1,1 násobek. Při periodických provozních zkouškách těsnosti podle ČSN 69 0012 se rovná zkušební přetlak provoznímu přetlaku. Při použití indikátorů lokálních netěsností (např. čpavku,halogenů apod.) je možno snížit přetlak zkušebního plynu,nejvýše však na 0,3 MPa. s výjimkou čpavku nesmějí být indikátory netěsností výbušné.
čl.57 Kontrolní a měřící přístroje a jiná analogická zařízení musí být při zkoušce pevnosti okruhu chladiva nebo jeho části odpojena , jsou-li dimenzována pro nižší přetlak.
čl.58 Před plněním se chladicí okruh zkouší na těsnost podle čl.56, Pro části vyrobené při montáži (dlouhé a složité potrubní úseky) je zkouška těsnosti součastně zkouškou pevnosti. Přetlak zkušebního plynu musí být roven výpočtovému přetlaku. To platí i pro zkoušení p otrubí svařeného při výrobě , kde nelze potrubí po svaření demontovat a odzkoušet samostatně.
čl.59 Při provádění předepsaných zkoušek pevnosti a těsnosti chladicích zařízení nebo jejich částí musí být zabráněno překročení stanoveného zkušebního přetlaku. Bezpečnost osob a věcí musí být zajištěna způsobem , odpovídajícím jejich ohrožení při zkouškách.
čl.60 Požadavky na těsnost chladicích zařízení určují podmínky hygieny pracovního prostředí. V objektech chladících zařízení nesmějí být překročeny nejvyšší dovolené koncentrace chladiv , stanovené hygienickými předpisy .
Revize a zkoušky TNS se provádí dle ČSN 69 0010 , 69 0012.
Tlakové zkoušky rozvodů chladicích zařízení by měla dělat montážní organizace dle ČSN 14 0646.
Výroba chladicích zařízení bude vyřešena vydáním NV - Směrnice ES 97/23/ES, kterým se stane celé zařízení "stanoveným výrobkem"dle zákona 22/1997 Sb. Tlakovým zařízením budou jednotlivé části tzn. "nádoby,potrubí,bezpečnostní výstroj,tlaková výstroj"(definice viz 97/23/ES) ale celé zařízení bude "sestavou" - definice viz 97/23/ES :
"Sestavou se rozumí několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku ".
Provoz chladicích zařízení zatím je řešen tím ,že existují soukromé firmy ,které provádí celkové posouzení celého chladícího zařízení a můžu potvrdit ,že některé na vysoké úrovni,včetně vypracování potřebné dokumentace k provozu.
Státem vynucené revize a zkoušky provádí však pouze revizní technik TNS a revizní technik elektro. Revizní technik TNS se musí při provádění revizí a zkoušek řídit ČSN 69 0010 ,
69 0012 , ale i ustanoveními uvedenými v ČSN 14 0646 !
ATZ ve spolupráci se Svazem chladicí a klimatizační techniky připravuje vydání předpisu pro provoz chladicích jednotek(termín 1999). Kdo má zájem o spolupráci ,ať se přihlásí (práce mnoho,peníze žádné).
Dalším textem je text článek ,který jsem uveřejnil ve Zpravodaji Svazu chladicí a klimatizační techniky č.6/95 pro servisní techniky chladicích zařízení. Některé praktické zkušenosti např. o kontrole bezpečnosti výstroje budou snad zajímavé i pro revizní techniky TNS.
Tlakové nádoby stabilní v chladicím zařízení
Základní ČSN , která pojednává o bezpečnosti chladicího zařízení je ČSN 14 0646 - "Bezpečnostní požadavky pro chladicí zařízení"- účinnost 1.4.1989. Tato norma se v mnoha případech odvolává na ČSN 69 0010 a ČSN 69 0012. Účelem tohoto článku je Vás seznámit s těmito ČSN a ostatními předpisy souvisejícími s tlakovými nádobami ,které jsou součástí chladících zařízení.
Základním předpisem je vyhláška ČUBP 18/1979 Sb.ve znění vyhlášky 97/1982 Sb.a vyhlášky 551/1990 Sb.-" kterou se určují vyhrazená tlakové zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti":
Uvádím některé důležité ustanovení vyhlášky 18/1979 Sb.
1) §2 odstavec 1 -" Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až
g) zákona (dále jen "zařízení") jsou :
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen " tlakové nádoby " ),jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé,jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa".
2) §2 odstavec 3 -" tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech ( dále jen " bezpečnostní součin") takto :
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa , jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103.
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby".
3) § 4 odstavec 1 - " Vyrábět , montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským způsobem a periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (dále jen "oprávněná organizace")."
4) § 5 odstavec 1 - " Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce,pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci,která je oprávněná k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami".
5) § 5 odstavec 2 -" Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce , popřípadě organizace , která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razítkem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy)".
6) § 6 odstavec 1 -" Po opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby je oprávněná organizace povinna provést stavební a tlakovou zkoušku předepsaným přetlakem. Hodnota přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení".
7) § 7 odstavec 1 -" Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob smí provádět pouze revizní technik (§ 8). Způsob , termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické normy".
8) § 7 odstavec 2 -" Tlakovou zkoušku provádí revizní technik zpravidla vodou , popřípadě olejem nebo jinou nežíravou , nejedovatou a nevýbušnou kapalinou. Výsledek zkoušky zapíše do revizního záznamu. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení".
9) § 7 odstavec 3 -" Došlo-li v důsledku nového seřízení pojistného ventilu ke změně nastavených hodnot, opraví revizní technik příslušné údaje v pasportu (revizní knize) zařízení".
10) § 7 odstavec 4 -" Tlaková zkouška musí být provedena :
a) určí-li to orgán dozoru,
b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem , pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší".
11) § 7 odstavec 6 -" V jednotlivých technicky odůvodněných případech může orgán dozoru lhůty tlakových zkoušek prodloužit , popřípadě navrhnout místo tlakové zkoušky jiný způsob zkoušení".
ČSN 69 0010 má celkem 45 částí a proto uvádím jenom některé viz Seznam souvisejících předpisů a ČSN.Pro provoz platí ČSN 69 0012.
ČSN 69 0010 část 1.1. čl.1 :
" Tato norma neplatí pro :
/j/ ..., kompaktní klimatizační jednotky do hmotnosti náplně chladiva 20 kg , ....
Je asi chyba, že není uveden objem v litrech . Objem je uveden v pasportu a kdežto hmotnost se musí vypočítávat z objemu a z měrné váhy chladiva.
Při montáži, opravách a provozu TNS se musí zejména provádět :
1) Stavební zkouška a první tlaková zkouška TNS ČSN 69 0010 část 7.1.
2) Výchozí revize před uvedením do provozu dle čl. 90 ČSN 69 0012.
3) Organizace provádějící montáž, opravy a revize vyžadující vrtání,svařování a nýtování musí mít oprávnění od ITI PRAHA a živnostenský list na opravy tlakových nádob stabilních. V žádném případě nestačí pouze úřední státní zkoušky svářeče dle ČSN 05 0710 , 05 0711 (ČSN EN 287-1).
Ostatní údržbářské práce jako čištění nádob, zabrušování uzavíracích armatur , výměna těsnění, výměna bezpečnostní výstroje , tužení švů, výměny šroubů ,svorníků, zaválcovaných trubek, zavrtaných rozpěrek , přišroubovaných výztuh apod. spadují do běžné údržby a smějí ji provádět kvalifikovaní pracovníci provozovatele nebo servisní organizace.
- viz čl. 146,147 ČSN 69 0012
4) TNS musí mít revizní knihu ( pasport) dle ČSN 69 0010 část 7.2..
5) Obsluha musí mít kvalifikaci dle čl. 6 přílohy ČSN 69 0012 .
6) Nutno provádět tyto pravidelné revize a zkoušky dle ČSN 69 0012:
- výchozí revize
- provozní revize
- vnitřní revize
- zkoušky těsnosti
- tlakové zkoušky
7) Musí být jmenovaná osoba zodpovědná za provoz dle bodu 3 /b/ přílohy ČSN 69 0012 s povinnosti dle ČSN 69 0012 čl.4 přílohy.
8) Nádoba musí být schválena od ITI Praha a to jak od domácích výrobců tak zejména u dovážených nádob. Nádoba může být schválena jako součást chladící jednotky, musí to však být výslovně uvedeno.
9) Musí být zpracován místní provozní předpis dle čl. 3 přílohy ČSN 69 0012 ( čl. 194 ČSN 14 0646 " Návod k obsluze ") na základě předpisu výrobce ( čl. 193 ČSN 14 0646 " Pokyny pro obsluhu " ).
Revize a zkoušky TNS dle ČSN 69 0012 a vyhlášky ČUBP č.18/1979 Sb.
1) Výchozí revize se provádí u TNS
- nových
- rekonstruovaných a opravených dle čl. 146 ČSN 690012.
- u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění s vyjímkou nádob pojízdných, převozných a přenosných
Výchozí revize se provádí před uvedením do provozu a smí ji provést pouze revizní technik s oprávněním " R-N ".
2)1. provozní revize se musí provést do 14 dnů od uvedení do provozu .
3)Provozní revize u chladícího zařízení se provádí nejméně jednou za 2 roky.
(u ostatních tlakových nádob 1x za rok).
Provozní revizi se prověřuje zejména :
a) celkový stav nádoby, bezpečnostní výstroje, regulačních, uzavíracích a blokovacích, měřících přístrojů a jejich signalizačního zařízení , topného zařízení u nádob topených apod.
b) zda zařízení a výstroj podle bodu a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace.
c) způsob provozu , zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlaky, teploty , hladiny, výkony apod.).
d) čistota a pořádek v okolí nádoby, bezpečný a dostatečný přístup k nádobám.
e) zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené.
f) zda obsluha splňuje podmínky čl.6 Přílohy.ČSN 69 0012.
4) Vnitřní revize se u chladících zařízení provádí pouze :
a) před rekonstrukcí a po ní a po opravách většího rozsahu
b) byla-li nádoba ihned odstavena z důvodů nutnosti okamžitého odstavení nádoby ( čl. 81 ČSN 69 0012):
ba) vznikne - li v ní trhlina.
bb) stane-li se netěsnou v rozebratelných spojích , obsahuje-li nádoba žíravé, jedovaté, výbušné nebo hořlavé tekutiny.
bc) dojde-li k selhání bezpečnostní výstroje ( např. zalepení pojistného ventilu),zařízení ke stanovení stavu hladiny u nádob topených apod.
bd) hrozí-li přímé nebezpečí úrazu osob, popřípadě vzniku poruch při dalším provozu nádoby.
be) vyskytnou-li se za provozu jiné neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze při provozu nádoby vyšetřit , popřípadě odstranit.
bf) při vzniku deformací na stěnách tlakového celku.
bg) při překročení maximální pracovní teploty , při které by mohla být narušena pevnost materiálu.
bh) ve všech případech stanovených provozními pokyny.
Vnitřní revize nádoby se provádí po vyčištění celé nádoby, aby bylo možno posoudit stav povrchu vnitřních i vnějších stěn nádoby. Stěny musí být zbaveny usazenin, nánosů a nápeků tak, aby byl povrch čistý.
Při čištění nesmí být povrch stěn poškozen mechanicky ani chemicky.
V případech, kdy je nutno posoudit podle provozních pokynů nánosy usazeniny, popřípadě provést jejich rozbor, provede se vnitřní revize nádoby také před vyčištěním.
Vnitřní revizi lze u neprůlezných nádob nahradit dle čl. 106 ČSN 69 0012 :
a) u neprůlezných nádob (nádoba není opatřena pracovními otvory, snímatelnými víky, průlezy nebo má nevyjímatelnou vestavbu) se provede jednou za pět let :
aa) tlaková zkouška podle čl.117, nevztahuje-li se na nádobu některá z vyjímek podle čl.121.
ab) nebo zkouška těsnosti podle čl.107 až 115 a kontrola podezřelých míst ultrazvukem. Při kontrole tloušťky stěny ultrazvukem je nutno zvolit takovou metodiku zkoušení a použít takových přístrojů a sond, aby byla zajištěna dostatečná přesnost měření. Kontrola se provádí především na místech , kde lze očekávat největší zeslabení tloušťky stěny.Kontrolu tloušťky stěny musí provádět pracovník s příslušnou kvalifikací.
b) u vnitřně izolovaných nádob, vyzděných ,pogumovaných, poolovených nebo opatřených jinou ochranou stěn se provádí pouze kontrola stavu izolace, vyzdívky a jiných ochran.
c) u nádob s dělenými náplněmi ( katalyzátorů,reaktorů apod.) se provádí částečná vnitřní revize tak, aby nejpozději jedenkrát za pět let byla prohlédnuta každá část nádoby.
Způsob provedení vnitřní revize u tlakových nádob , které jsou součástí chladícího zařízení nutno předem dohodnout s revizním technikem a po případě s orgány dozoru - viz čl.14 a 15 přílohy ČSN 69 0012. Způsob provedení vnitřní revize, zkoušky těsnosti nebo tlakové zkoušky může být uveden v průvodní dokumentaci ( v pasportu) na základě schválení orgánem dozoru.
5. Zkouška těsnosti
Zkouškou těsnosti se prokazuje , zda tlakový celek nádoby včetně výstroje je těsný při pracovním přetlaku. Zkouška těsnosti musí být provedena :
a) po každé vnitřní revizi
b) je -li potřeba bližšího určení místa a rozsahu netěsnosti.
c) po výměně zaválcovaných teplosměnných trubek nebo tlakových částí podrobených stavební a tlakové zkoušce již při výrobě ( např. výměnné chladicí nebo ohřívací svazky ) a po dodatečném zavaření hrdel nebo návarků o vnějším průměru menším než největší nevyztužený otvor při splnění podmínek čl.146.
Zkouška těsnosti se provádí pracovním přetlakem:
- hydraulicky ( zpravidla vodou )
- pneumaticky ( vzduchem nebo interním plynem )
- pracovní tekutinou je-li nežíravá, nejedovatá ,nehořlavá a nevýbušná.
Jinou pracovní tekutinou jen tehdy , dovolují-li to provozní pokyny.
Těsnost chladících zařízení se zkouší přetlakovými nebo vakuovými metodami. Při přetlakových zkouškách musí zkušební plyn být bezpečný z hlediska biologického účinku na lidský organismu a nesmí být výbušný.
Použít kyslík je zakázáno ! Těsnost nádoby pod pneumatickým přetlakem se zjišťuje :
a) potíráním spojů pěnotvorným roztokem,
b) ponořením do kapaliny,
c) speciálními detektory
d) kontrolou stálosti tlaku.V tomto případě má zkouška trvat nejméně 24 hodin od dosažení nejvyššího pracovního přetlaku a je nutno měřit teplotu zkušebního plynu uvnitř nádoby a korigovat změny tlaku v důsledku změn teploty podle vzorce :
273 + t1
p1= p2 .
273 + t2
kde p1 je korigovaný přetlak, srovnatelný s přetlakem na začátku měření v MPa,
p1 přetlak v nádobě na začátku měření v MPa,
p2 přetlak v nádobě na konci měření v MPa,
t1 teplota zkušebního plynu v okamžiku tlaku p1 ve oC,
t2 teplota zkušebního plynu v okamžiku měření tlaku p2 ve oC,
Zkouška těsnosti se považuje za úspěšnou , platí-li p1= p1.
Vliv změn atmosférického tlaku je možno zanedbat.
e) kombinací uvedených metod.
Zkouška těsnosti podle bodu a)b) a c) je úspěšná ,jestliže se neprojeví žádné netěsnosti nebo zjevné deformace.
Při použití indikátorů lokálních netěsností ( např.čpavku, halogenů apod.) je možno snížit přetlak zkušebního plynu, nejvýše však na 0,3 MPa. S výjimkou čpavku nesmějí být indikátory netěsností výbušné.
Při hydraulické zkoušce těsnosti musí být stoupání tlaku rovnoměrné a ne náhlé. Hydraulická zkouška těsnosti je úspěšná , jestliže se neprojeví žádné netěsnosti , vlhnutí stěn nebo trvalá deformace.
Zkouška těsnosti zaizolovaných nádob, která se provádí kapalinou, je úspěšná , když po docílení příslušného pracovního přetlaku nedojde po odpojení zdroje tlaku po dobu 15 minut k poklesu tlaku na tlakoměru po vyrovnání teploty nebo při opravném výpočtu podle čl. 115.
-
6.Tlaková zkouška
Tlakovou zkouškou se prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku. Provádí se zpravidla vodou , popřípadě jinou kapalinou nežíravou,nejedovatou a bez nebezpečí výbuchu o teplotě nejvýše 50oC a to na chladících zařízeních jenom při generálních opravách - čl.121/d/ ČSN 69 0012.
Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v pasportu (revizní knize) a je zpravidla 1,5 násobek nejvyššího prac.přetlaku.
Výsledky revizí a zkoušek nádob se zapisují do revizního deníku, karet, nebo se vypracuje revizní zpráva a smí je provádět pouze revizní technik TNS.
Stavební a tlakové zkoušky po opravě revizní technik s oprávněním "Z" - zkoušky. Provozní , vnitřní revize a zkoušky těsnosti revizní technik s oprávněním "R" - revize.
Zkoušky bezpečnostní výstroje TNS .
Při provozu TNS se musí dle ČSN 69 0012 provádět kontroly a zkoušení bezpečnostní výzbroje.
1) Stavoznaky :
Kontrola zařízení ke sledování stavu hladiny se provádí podle provozních pokynů,nejméně však :
a) u dálkových ukazatelů stavu hladiny,regulátorů a registračních přístrojů stavu hladiny porovnáním s přímým stavoznakem nebo jiným způsobem stanovených provozními pokyny jedenkrát za šest měsíců.
b) u signalizačních zařízení mezních stavů , při každém zjištění nesprávné funkce přístrojů, nejméně jedenkrát za měsíc.
c) u nádob s pracovní tekutinou působící agresivně a u tekutiny způsobující nánosy vnitřního povrchu nádob, jedenkrát za týden.
d) u přímých stavoznaků, pokud jsou vybaveny příslušnou armaturou , jedenkrát za rok.
e) u nádoby topených , kde může dojít změnou stavu hladiny tekutiny k podchlazení nebo k přehřátí stěny nádoby, musí být kontrola zařízení provedena jedenkrát za směnu .
O všech provedených kontrolách na zařízení ke sledování stavu hladiny musí být proveden zápis.
2) Tlakoměry :
Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice tlakoměrů nejméně jedenkrát za tři měsíce.
Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním a údaji kontrolního tlakoměru nebo se musí přezkoušet na pístovém tlakoměru nejméně jedenkrát za dva roky. Kromě toho se provede porovnání provozních tlakoměrů s kontrolními tlakoměry vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů.
U chladicích zařízeních doporučuji kontrolu 1x za 2 roky, tak ,že se tlakoměry zdemontují a provede se kontrola na pístovém tlakoměru.
O kontrolách musí být učiněn zápis.
3) Pojistné ventily :
Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky, se zkouší za provozu nadlehčením kuželky v těchto lhůtách :
a) u nádob s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300OC nejméně jedenkrát za měsíc.
b) u nádob , které obsahují jedovaté , žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa , nejméně jedenkrát za rok.
c) u ostatních nádob jedenkrát za čtyři měsíce.
d) u nádob , kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení), se zkouší pojistný ventil nejméně jedenkrát za rok a po každém protržení membrány způsobem uvedeným v provozních pokynech.
Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce neumožní nadlehčení kuželky jako např. u plynotěsných pojistných ventilů se zkouší způsobem a ve lhůtách podle provozních pokynů, nejméně jedenkrát za rok.
U chladících zařízení lze tudíž pojistný ventil zkoušet 1 x za rok.
O zkouškách pojistných zařízení musí být učiněn zápis.
Jiný způsob jištění než uvádí ČSN 69 0010 část 5.2. musí být schválen IBP a musí být stanoven způsob a termín ověřování funkčnosti .
Jedná se např. o přetlakové jističe PJ u kondensačních jednotek výrobce CHEPOS závod Kolín (Frigera Kolín) , kdy v revizní knize je uvedeno schválení IBP , ale zejména na deskách je uveden Návod na odzkoušení přetlakového jističe. Servisní technik by neměl na kontrolu tohoto zařízení zapomínat a musí se provádět též min. 1x za rok. Seřízení jističe smí provádět pouze servisní pracovník a měl by o tom učinit zápis.
Před pojistným ventilem u TNS v chladícím zařízení ,ale i na výfukovém potrubí se mohou umisťovat uzavírací armatury, vyžaduje to však schválení orgánem dozoru.Armatury musí být za provozu zaplombovány z otevřené poloze.
Je-li jako pojistné zařízení osazena průtržná membrána musí splňovat požadavky ČSN 69 2501 - Membrány pro tlakové nádoby.
Doporučuji pojistný ventil nezkoušet na zařízení, protože vždy hrozí nebezpečí neuzavření pojistného ventilu a tím ohrožení osob. Je lepší pojistný ventil zdemontovat a odzkoušet na zkušební stolici. Zařízení je nutno odstavit a u sezoních zařízení toto provést před zahájením sezóny.
Přitom se i ověří těsnost uzavírací armatury a je-li zabudována před pojistným ventilem i průtržná membrána provede se též kontrola, zda není poškozena, ale i zda nemá nánosy.
3) Teploměry :
Údaje provozních teploměrů se musí přezkoušet porovnáním s kontrolními teploměry podle provozních pokynů,nejméně však jedenkrát za dva roky. Nesmí být překročeny povolené odchylky teploměrů
Je dovoleno používat teploměry a tlakoměry se společnou stupnicí , je-li přímá závislost tlaku a teploty.
Při montáži,opravách a provozu nutno též respektovat § 176,177,178 vyhlášky ČUBP 48/1982 Sb. ve znění vyhlášky 207/1991 Sb.
Související předpisy a ČSN :
1) Zákon č. 22/1997 Sb.
2) Nařízení vlády č.178/1997 Sb.
3) Zákon 174/68 Sb. ve znění pozdějších změn.
4) Vyhláška 18/79 Sb. ve znění pozdějších změn.
5) Vyhláška 110/75 Sb.ve znění pozdějších změn.
6) Vyhláška 48/82 Sb. ve znění pozdějších změn.
7) Vyhláška 59/83 Sb.
8) ČSN 10 5190 Kompresorové stanice pro nebezpečné plyny.
9) ČSN 13 3060 část 1,2,3,4. Armatury průmyslové.
10) ČSN 13 4309 část 1,2,3,4. Pojistné ventily.
11) ČSN 14 0646 Bezpečnostní požadavky pro chladicí zařízení.
12) ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní.Technická pravidla .
část 1.1 - Všeobecná ustanovení a technologie
část 3.1 - Materiál
část 4.1-4.27 - Výpočty.
část 5.1. - Základní požadavky na konstrukci.
část 5.2. - Výstroj tlakových nádob.
část 5.3. - Požadavky na značení.
část 6.1. - Základní požadavky na výrobu.
část 6.2. - Svařování.
část 6.3. - Součinitel hodnoty svarového spoje.
část 6.4. - Kontrola svarových spojů.
část 7.1. - Stavební a první tlaková zkouška.
část 7.2. - Pasport
část 8.1. - Tlakové nádoby pracující při teplotě pod 0oC .
část 9.1. - Smaltované nádoby.
část 11.1.- Kulové nádoby.
13) ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní . Provozní pravidla.
14) ČSN 69 2501 Pojistné membrány.