Rekonstrukce zimního stadionu KOBRA Praha
Zimní stadion v Praze 4 byl postaven a uveden do provozu jako pátý v Praze v roce 1976 ze současných 12. Nachází se na území Prahy 4 v městské části Braník, Mikuleckého 1564, psč. 147 00 v bývalém areálu pražské Konstruktivy. Investorem, vlastníkem i provozovatelem zimního stadionu byl do roku 1989 bývalý n.p. Konstruktiva a nesl rovněž jeho jméno KONSTRUKTIVA.
Původní provedení zimního stadionu bylo s otevřenou ledovou plochou o klasických rozměrech 30 x 60 m. Zvláštností bylo vlastní provedení ledové plochy. Vzhledem k nedostatku místa bylo nutno řešit dispozici provozního rozvodného kanálu v jedné třetině pod ledovou plochou, což, jak se projevilo později, nebylo příliš šťastné řešení s ohledem na obtížnou údržbu technologie chlazení.
Původní technologická část chladicího zařízení byla řešena tehdy klasickým způsobem s přímým vypařováním čpavku v trubkovém systému ledové plochy. Strojovna byla vybavena dvěma kompresory ČKD 4VN150A s celkovým chladicím výkonem 450 kW, kotlovým ležatým kondenzátorem 250 m2, expanzní nádobou 10 m3 centrálním sběračem oleje a dvěma čpavkovými čerpadly. Odvod tepla z kondenzátoru dvěma chladicími mikrověžemi M50 firmy ARMABETON prostřednictvím cirkulační vody. Rozvod kapalného čpavku do trubkového systému ledové plochy přetlakově přes rozdělovací potrubí a škrticí clonky. Celková náplň čpavku v zařízení 5000 kg.
Bez využití odpadního tepla. Ledová tříšť byla likvidována ve sněhové jámě teplou vodou z TUV a odváděna bez dalšího užitku do kanalizace.
Další vybavení zimního stadionu bylo velmi skromné. Prostranství za ohrazením ledové plochy bez diváckých tribun, počet míst k stání cca 750. Pro hokejisty byly k dispozici pouze 4 šatny se sprchami, bez dalšího vybavení.
V roce 1988 byla ledová plocha ještě původním majitelem zastřešena. Projekt a dodávku provedla firma Dřevoindustria Žilina s použitím dřevěné konstrukce z lepených vazníků a sloupů . Vlastní montáž prováděla Konstruktiva.
Po roce 1989 národní podnik Konstruktiva neměl zájem dále provozovat ZS a prodal jej prostřednictvím tělovýchovné jednoty novému subjektu HC Kobra Praha s novým názvem KOBRA, což je složenina původního názvu KOnstruktiva a městské část BRAník.. Provozovatelem je HC KOBRA PRAHA.
Současný stav po provedených rekonstrukcích.
Protože původní zařízení zimního stadionu bylo vybaveno velmi skromně, a to jak z hlediska investičních nákladů, tak i proto, že technické požadavky na provoz zimních stadionů nedosahovaly současným a navíc provozní náklady vč. energií byly hrazeny z režijních nákladů Konstruktivy, bylo nutno po převodu ZS na nového majitele stadion dovybavit tak, aby mohl být samostatně provozován. Toto dovybavení a příslušné rekonstrukce zahrnující i potřebnou ekonomiku a bezpečnost provozu bylo, rovněž pro nedostatek finančních prostředků, realizováno postupně až v devadesátých létech a probíhá do současnosti.
V roce 1993 proběhla rekonstrukce restaurace v prostorách ZS s počtem 90 míst.
V roce 1994 byly přestavěny skladové prostory na fitness centrum. A zřízen dnes již zaběhnutý obchod s hokejovým zbožím.
V roce 1996 musela být vybudována vlastní plynové kotelna se třemi kotli o výkonu 3 x 21KW
Od roku 1992 byly v prostorách ZS vybudovány k původním 4 další 2 obslužné šatny pro veřejnost. Následně v dalších létech bylo vybudováno celkem 7 šaten pro sportovní třídy. Celkem je tedy k dispozici 13 šaten.
V roce 2002 bylo provedeno odvlhčení prostoru haly ZS firmou Stavoklima. Systém odvlhčení adrorpční v rotačním bubnu s regenerací adsorbentu elektrickým ohřevem o výkonu 60 kW.
S výstavbou 3 šaten u ledové plochy byl vybudován nad šatnami v rove 2008 i prostor VIP s počtem 75 míst k sezení s vlastním občerstvením .
V roce 2008 proběhla rekonstrukce ledové plochy po její havárii s novými rozměry ledové plochy 57 x 26 m. Osazeny i nové mantinely vč. ochranných skel a hráčské a trestné lavice. Podél kluziště u trestných lavic byla vybudována i tribuna pro diváky . Celkový počet stojících diváků 560..
V rámci rekonstrukce ledové plochy v roce 2008 byla instalována i nová časomíra od firmy Nisasport.
Osvětlení ledové plochy je původní z roku 1988 instalované současně se zastřešením ledové plochy. 40ks svítidel s 1000W výbojakmi zajišťuje osvětlení s intenzitou 300 Luxů. Celkový elektrický příkon 40kW. Rovněž technologická část chladicího zařízení probíhala (a dosud probíhá) po jednotlivých etapách. Systém chlazení zůstává s přímým odparem v teplosměnných trubkách ledové plochy. Cílem rekonstrukcí je zhospodárnění provozu zimního stadionu, zvýšení jeho bezpečnosti a zvýšení komfortu obsluhy. Spočívá především ve snížení čpavkové náplně pod 1000 kg, ve využití odpadního tepla pro předehřev TUV, roztápění ledové tříště ve sněhové jámě a ohřev vody pro rolbu. V koneční podobě to již v příštím roce bude recirkulace vody ze sněhové jámy a její zpětné využití. Déle to bude plně automatizovaný provoz s občasným dozorem a úspora provozních hmot.
Průběh jednotlivých etap v létech
1997 - Rekonstrukce kondenzační strany spočívající ve výměně kotlového kondenzátoru za kondenzátor odpařovací Baltimor CXV 164 vč. cirkulačního vodního okruhu. Dále výměna neprůchozího plovákového ventilu ČKD za ventil průchozí Witt HR3 a čpavkového čerpadla Sigma za čerpadlo AFP 51 Witt.
1999 - Výměna kompresorů ČKD za kompresory Gram. 1ks 8 válcový, 1ks 6 válcový s autonomními řídicími jednotkami GRAMATIC pro automatický provoz. Celkový chladicí výkon kompresorů 525 kW.
2000 - První etapa využití odpadního tepla, prozatím bez jeho akumulace, spočívající v instalaci deskového výměníku tepla z přehřátých par čpavku na výtlaku kompresorů pro přímý ohřev sněhové jámy s novým topným hadem a cirkulačním čerpadlem.
2008 - Rekonstrukce ledové plochy se změnou rozměrů na 26 x 57 m. Vlastní ledová plocha je položena na vyrovnanou původní desku s celkovým zvýšením 340 mm. Je tepelně odizolována extrudovaným polystyrénem. Chlazená deska s kluzným uložením. o celkové tloušťce 120 mm je nyní na úrovni původních obrubníků, oddilatována od pevných stavebních konstrukcí.
Trubkový systém ledové plochy s trubkami o průměru 26,6/2,6 mm v podélném uspořádání je tvořen dvojitými vlásenkami každé o délce 228 bm s roztečí 90 mm. Tato rozteč musela být zachována s ohledem na stávající původní stavební otvory sloužící jako průchodky z chlazené ledové plochy do provozního kanálu. Rozvodné teplosměnné potrubí je oboustranně armováno ocelovými kari sítěmi a po zalití betonem B25 její povrch opatřen keramickým vsypem zvyšujícím její odolnost proti otěru.
Kromě ukotvení nových mantinelů a zakotvení branek na základní chlazené desce jsou na vlastní ploše provedeny kotvy pro stojany tenisových sítí.
Řešení provozního kanálu pod ledovou plochou naprosto vylučuje nepříjemné a v současné době již nepřípustné chlazení rohů vně mantinelů.
Distribuce kapalného čpavku do jednotlivých trubkových vlásenek v ledové ploše je řešena přetlakem vytvořeným čpavkovými čerpadly a škrcením čpavku kapilárami z rozvodného potrubí do každé jednotlivé vlásenky. Trubkový systém není rozdělen do sekcí, v provozním kanálu nejsou žádné ovládací prvky, pouze 2 ventily pro odolejování.
2010 - Rekonstrukce nízkotlaké strany zařízení spočívající ve výměně 10m3 expanzní nádoby za menší typ o objemu 4m3, čímž mohla být, společně s novou ledovou plochou, snížena celková náplň čpavku. Dále byla provedena výměna dalšího čerpadla na čpavek a instalovány provozní ochrany a částečná automatizace této rekonstruované části.
2011 - Druhá etapa využití odpadního tepla zahrnující jeho akumulaci v 9,7 m3 nádrži, instalaci dalšího výměníku tepla pro předehřev TUV v plynové kotelně, tepelné izolace, cirkulační čerpadla, rozšíření provozních ochran a automatizaci této etapy.
Zde je nutno podotknout, že od zahájení provozu v srpnu letošního roku do konce října nebylo potřeba provozovat kotelnu a veškerá spotřeba tepla pro ohřev TUV byla hrazena z odpadního tepla chladicího zařízení.
2012 až 2013 - Plánovány rekonstrukce do cílového řešení.
Recyklace vody v chladicím okruhu spočívající ve filtraci vody ze sněhové jámy a její zpětné využití pro chlazení kondenzátoru, čímž bude dosaženo snížení kondenzační teploty a úspory elektrické energie pro pohon kompresorů. Vlastní úspory vody budou spočívat v jejím opětném použití pro úpravu ledu na ledové ploše. Sněhová jáma bude dále odtávána bivalentně k topnému hadu s odpadním teplem teplou cirkulační vodou z kondenzátoru.
Jako poslední etapa je přepokládána kompletní rekonstrukce a výměna původního již poruchového silového elektrického rozvodu z roku 1976 a dokončení celkové automatizace.
Z hlediska vlastního provozu zimního stadionu stojí za zmínku to, že ledová plocha zimního stadionu je využívána od srpna do konce května, tj. celkem 10 měsíců v roce. Plánuje celoroční využití. Denní rozvrh začíná ráno v 6,00 hod. a končí ve 24.00 hod., tj celkem 18 hod. denně (v některých případech i déle). To svědčí o velmi vysokém využití, ale také o nedostatku ledu jak v této městské části Praha, tak i v celé Praze.
Z denního rozvrhu provozních hodin klub využívá 6 hodin, rekreační teamy 5 až 7 hodin a školy 3 až 4 hodiny.
Cena za pronájem ledu je od 2000 Kč do 3600 Kč za 1 hodinu, podle časového rozvrhu provozních hodin. Školy pak platí za 1 hodinu 1000 Kč.
Jako řešení pro odstranění nedostatku ledu se jeví vybudování druhé ledové plochy v bezprostřední blízkosti ZS kde se nachází vhodná a dosud nevyužitá potřebná plocha. Pro toto řešení již v roce 2003 vznikl projekt druhé zastřešené plochy, který je nadále v jednání. Tuto ledovou plochu by bylo možno bez větších překážek napojit na stávající strojovnu chlazení s jejím částečným rozšířením .
Zpracoval: Ing. Vladislav Taubr, Miloslav Šeba